Aktivita 1205A01
Vyhodnocení teoretické vhodnosti dosud používaných indikátorů životního prostředí pro monitorování kvality krajinných památkových zón
(1. 7. 2012-31. 12. 2012)

Řešitelé: Doc. Dr. Ing. Alena Salašová, Ing. Lenka Kulišťáková, Ing. Daniela Vítovská, Ing. Markéta Flekalová, Ph.D., Ing. Jozef Sedláček, Ing. Barbora Matáková, Ph.D.

Popis aktivity: Účelem aktivity bylo porovnat dosud používané indikátory pro monitoring stavu životního prostředí a krajiny a jejich vhodnost pro využití v menežmentu krajinných památkových zón. Součástí výzkumu bylo vytvoření nových sad indikátorů pro jednotlivé typy krajin.

Úvod problematiky

Monitoring = sledování změn stavu (kvality) krajiny (KPZ) v čase. Monitoring může být prováděn v zásadě dvěma způsoby:

• formou peer-review (hodnocení komisí expertů)
• pomocí indikátorů

Výhodou prvního způsobu je „uchopitelnost“ a srozumitelnost hodnocení, které má více – méně verbální charakter (může být doplněno fotodokumentací nebo mapovou přílohou). Kladem je rovněž větší operativnost hodnocení a jistá tradice v podmínkách ČR. Nevýhodou je velké subjektivní zatížení soudů a malá argumentace pomocí měřitelných ukazatelů a statistik. Přes uvedené konstatování existuje dnes celá řada matematických postupů, které mohou indexově vyjádřit i verbální hodnocení kvality (na tomto postupu stojí např. hodnocení kvality uměleckých výkonů v rámci RUV).

V druhém případě je to s klady a zápory obráceně. Výhodou je objektivita posouzení (kvalita závisí od kvality metodického propracování, dostupnosti a přesnosti dat a přesnosti technického zpracování). Nevýhodou je určitá nesrozumitelnost matematických postupů pro nezasvěcené a nebezpečí zkreslení až možné manipulace při interpretaci dat (výsledky působí na laiky hodnověrně, přesto, že mohou být naprosto chybné).

Vývoj posuzování kvality území a jejích změn se dnes opírá spíše o hodnocení pomocí měřitelných indikátorů. V případě posuzování změn kvality krajiny KPZ je relevantní kombinace obou výše uvedených postupů.

Výsledky

Indikátory vhodné pro monitoring stavu krajinných památkových zón lze rozdělit do tří základních skupin:
obecně platné – tj. univerzální bez ohledu na typ KPZ, vypovídají obecně o změně charakteru kulturní krajiny (typu krajiny)

typově specifické (zvláštní sady indikátorů pro základní typy KPZ – krajinu komponovanou, historickou – organicky se vyvíjející nebo reliktní, asociativní)

individuální – ve vzácných případech, kdy je daná KPZ něčím naprosto jedinečná

1. Obecně platné indikátory (resp. skupiny indikátorů použitelné např. pro hodnocení změn krajinného rázu). Cílem posuzování je popsat charakter území (typ krajiny) a jeho změny:

• změny přírodních charakteristik – např. změny reliéfu, změny vegetace, změny land use/land cover jako indikátor zásadní změny typu charakteru krajiny (např. polní, lesní, rybniční na industriální, těžební nebo urbanizovanou) – změna poměru zemědělská půda – les – zástavba – voda – ostatní v čase, významný výskyt nové kategorie land use nebo zánik tradiční (např. stupeň industrializace území), Shannonův index diverzity (míra rozmanitosti), velikost a hustota plošek, typ rozhraní, fragmentace krajiny (dopravou) – tyto indikátory vypovídají o změně kontextu krajiny (jedná se de facto o změny funkčního využití)
• změny architektonických znaků – změna výškové hladiny zástavby, materiálů, ...
• změny urbanistických znaků – změna půdorysného typu sídla (identifikují se typy a změří územní rozsah), dynamika růstu zástavby (nárůst plochy za časový úsek), změna koeficientu zastavěnosti pozemku
• změny krajinného obrazu – indikátor změny viditelnosti (obecně nebo z konkrétních míst), změny pohledových horizontů, změny dominant a dominantních rysů, změny barev, textur a tvarů, podíl a charakter vegetace v krajinném obraze, změny veduty (obrysu, struktury, barevnosti apod.)
• dopad a účinnost manažerských rozhodnutí v území – indikátory pro hodnocení efektivnosti managementu území ve vztahu k ochraně jeho hodnot.

2. Typově specifické (pro základní typy KPZ) – hodnotí se stupeň poškození/dochovanosti a autenticita hodnocených objektů/jevů. Předmětem posuzování jsou hodnoty krajiny a jejich změny.

a) Komponovaná krajina

• indikátory postihující dochovanost kompozičního schématu (kompoziční kostry + prostorových vazeb) – % zaniklých segmentů, % změněných segmentů
• indikátory hodnocení kvality skladebních součástí kompozice a jejich stav (lze specifikovat podle charakteru objektů)
• indikátory pro posuzování změn významového kontextu kompozice (zejména u sakrálních areálů)
• indikátory pro hodnocení viditelnosti kompozice (srovnání s původním záměrem)

b) Reliktní krajina

• identifikace historických krajinných struktur (HKS) odpovídající dané době – katalogizace, kvantitativní a kvalitativní hodnocení
• územní rozsah/počet HKS, koncentrace HKS, rychlost zániku HKS (poločas rozpadu), podíl HKS na celkové rozloze území

c) Asociativní krajina

• posuzování povědomí o příběhu – sociologické hodnocení
• posuzování chápání jeho významu, identifikace příběhu s danou krajinou/místem
• stav materiálních reprezentantů (symbolů) příběhu v krajině

Navržené skupiny indikátorů budou po vyhodnocení terénního šetření 19 KPZ rozpracovány do podoby podrobného soupisu indikátorů (včetně návrhu výpočtového modelu). Zpracování návrhu indikátorů a metodiky jejich vyhodnocování je předmětem řešení následujících aktivit.